Petr Baran v tomto večeru nazvaném Ženám, promítá tři ze svých více než sedmdesáti autorských dokumentů. První z nich je oproti televiznímu vysílání nezkrácená verze dokumentu Čechohrad. Také v něm je vzdáván holt ženám, sestrám Kongregace sv. Cyrila a Metoděje, které pracovali v misii na Ukrajině. Ale nejen jim, ale všem těm bábuškám, které se snažili udržet si svou rodnou řeč a češtinu ve vyprávěních a písních pokoušeli se předávat dál. Také ve vyprávění jedné z nich se oživí historie osídlení této původně české vesnice i pohnuté osudy lidí v sovětském Rusku. Vyznání, druhý dokument večera je spíše osobním vyznáním autorovým rodičům. Nejen jako poděkování, ale i zamyšlením nad dědictvím po předcích a radosti z něj. Dívkám (do památníku) je obrazová báseň, zamyšlení nad nepomíjivou krásou, láskou a něhou, kterou jsme tolikrát v životě hledali, nalézali i ztráceli. Přesto nic nekončí, vše se stále a stále vrací v nikdy nekončícím proudu.